KULTURA V DOUDLEBECH BĚHEM ROKU
PLESY A BÁLY
Vždy kolem 20. ledna pořádá místní sbor dobrovolných hasičů tradiční Hasičský ples. Hasiči zajišťují i Dětský maškarní ples v průběhu února či března. Dalším plesem je Obecní bál, který od roku 1996 pořádá obecní úřad v průběhu března.
MASOPUST
Některou únorovou neděli nebo začátkem března – podle termínu Velikonoc - se koná v Doudlebech Masopust.
Od ráno až do večera obchází všechny domy mládenecká růžičková koleda společně s dechovou kapelou. U každého domu kapela zahraje písničku „Červená růžičko“, koledníci zatancují „kolečko“ a pozvou přítomné na večerní zábavu. Odpoledne se do masopustu zapojuje slaměná koleda ženatých mužů – bývalých koledníků mládenecké koledy, aby mohla mládence zkontrolovat. Obchůzku koledy organizuje Národopisný soubor Doudleban. Kromě toho prochází vsí několik skupin dalších masek, které tropí každý rok nejrůznější legrační kousky.
ŘEHTÁNÍ
Místním lidovým zvykem je velikonoční obchůzka mladších dětí po vsi s řehtačkami – tzv. řehtání.
Řehtání má o Velikonocích nahrazovat zvonění zvonů ráno, v poledne a večer. Prvně se děti sejdou na návsi na Zelený čtvrtek v 18. hodin, obejdou nejprve Doudleby a pak Straňany. Další obchůzka následuje na Velký pátek v 6, 12 a 18 hodin a na Bílou sobotu ráno v 6 hodin. Řehtání uzavírá koleda s pomlázkami na Bílou sobotu. Od každé hospodyně dostanou obvykle vejce nebo peníze či obojí. Koleda není občany chápána jako žebrání, ale jako odměna za řehtání. Nejstarší děti, jež řehtání vedou, obvykle přesně zapisují, jak kdo chodil poctivě řehtat, a podle toho přesně koledu rozpočítávají.
STAVĚNÍ MÁJE
Tradičním zvykem je i stavění máje na Čapkově kopci, vždy 30. dubna. Lidovost této akce charakterizuje i to, že ji celá léta neorganizuje žádný spolek ani instituce, pouze mládež sama, která se na ni domlouvá vždy v hospodě.
Odpoledne se vydá skupina asi patnácti svobodných mladíků do lesa, kde pomocí motorové pily uřízne vysoký smrk. Smrk opřou spodkem o korbu vleku, který táhne traktor. Vzadu nesou kmen pouze chlapci. Kromě májky přivezou z lesa ještě čtyři slabé kmeny. Pevným lanem se svážou vždy dva k sobě, to jsou tzv. kleštiny, jež slouží k zdvihání májky. Na Čapáku je májka zbavena kůry. Svobodné dívky podle tradice udělají dva věnce z chvojí a ozdobí je krepovým papírem. Pomocí kleštin se májka postupně zdvihá a vyrovnává. Obvykle stojí tak kolem sedmé hodiny večerní. V té době je už na Čapáku mnoho lidí mladšího i středního věku. Zapálí se vatra z roští a přikládá se z připravené hromady dříví. Chlapci si přinesou k májce spací pytle a hlídají ji až do rána, aby ji někdo ze sousedních obcí třeba naschvál nepodřízl.
DEN MATEK
U příležitosti Dne matek, který připadá na druhou neděli v květnu, vystupují děti ze Základní a Mateřské školy Doudleby s nacvičeným programem básniček a písniček.
DOUDLEBSKÉ DOŽÍNKY
Na začátku září pořádá Národopisný soubor Doudleban folklórní festival Doudlebské dožínky. Termínem jejich pořádání je sobota před doudlebským posvícením a zároveň poutí, jež připadají na neděli po svátku Narození Panny Marie 8. září (tedy vždy druhou neděli v září). Pouť v kostele se na tento svátek slaví se již od roku 1716, každoroční festival Doudlebských dožínek od roku 1997.
Scénář akce je následující: Ze Straňan vyjedou z Bustova statku vyzdobené vozy, které táhnou koně ve svátečních postrojích. Za nimi jdou, hrají a zpívají členové Doudlebanu, Kovářovanu a dalších pozvaných souborů v krojích. V Doudlebech se průvod otočí a zamíří na Čapák, kde je postaven taneční parket a lavičky. Zde pak pod širým nebem vystupují po celé sobotní odpoledne jednotlivé soubory. Jako první vystupuje ovšem vždy Doudleban s tradičním pásmem dožínek a předáváním dožínkového věnce hospodáři a hospodyni. Pokud je špatné počasí, odbývá se folklórní festival v kulturním domě. Večer je taneční zábava.
ČERVENÝ KŘÍŽ
V listopadu organizuje místní skupina Červeného kříže výroční schůzi svých členů s odbornou zdravotní přednáškou pro veřejnost.
VÁNOČNÍ STROM
V adventním čase pořádá Obecní úřad Doudleby Slavnostní rozsvícení vánočního stromku, při němž vystupují s nacvičeným pásmem vánočních koled děti z mateřské a základní školy, Doudleban a folková skupina Drazda Band. Ani v Doudlebech nechybí tradiční obchůzka Mikuláše, anděla a několika čertů (5. prosince večer) po domech, kde mají malé děti.
ŠTĚPÁNSKÁ ZÁBAVA
Během vánočního období si mohou zájemci zatancovat na taneční Štěpánské zábavě, kterou pořádá Národopisný soubor Doudleban vždy 25. prosince, tedy předvečer svátku sv. Štěpána.
KRONIKA
Na závěr roku se mohou zájemci o historii Doudleb těšit na besedu nad kronikou, jež se koná vždy v týdnu mezi Vánocemi a Novým rokem.
SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ DOUDLEBY
V obci se koná vždy jednou za několik let obvodová hasičská soutěž, při níž představí ukázku svého zásahu místní hasiči i jejich kolegové z okolí. Poslední taková soutěž se v Doudlebech konala v červnu 2006 u příležitosti výročí 110 let od založení místního sboru.
<
-------------------------------------------------------------------
Kromě těchto pravidelných kulturních akcí a lidových zvyků se zde konají sportovní zápolení v nohejbale, šipkách a stolním tenise.
Autor Jan Šimánek
kronikář obce Doudleby
***
Doudlebské nářečí a slovník (autor Zbyněk Holub a kol.)
Dne 16.6.2004 byla v knihkupectví TYCHÉ v Českých Budějovicích (Česká ulice) slavnostně pokřtěna kniha "Doudlebské nářečí a slovník".
Kniha obsahuje nejen slovník doudlebského nářečí, ale také sebrané vyprávění a pověsti z Doudlebska. Tuto velmi zajímavou knihu si můžete prohlédnout na Obecním úřadě v Doudlebech a v případě zájmu si ji koupit v knihkupectví, kde byla pokřtěna.
***
Historie lidového kroje
Ráz kraje se projevil i v lidovém kroji. Zatímco úrodná Haná měla bohatý kroj, hornaté Doudlebsko s pěstováním ovcí a lnu je příznačné vážným oblekem. Lidé tu byli navíc ovlivňováni zvyky ze sousedních Rakous a Bavor, tam v zimě odjížděli za prací a přiváželi svým ženám součásti oděvů.
Selky nosily přiléhavou spodní košili, na ní košili s rukávci a k tomu nejčastěji červenou sukni s kapsářem a množstvím spodniček. Barevně se sukní ladila i šněrovačka zdůrazňující úzký pas. Přes ramena se přehazoval barevný hedvábný šátek, na nějž byla každá Doudlebačka pyšná.
Hospodář si navlékl žluté jelenicoyé kalhoty ke kolenům - "praštěnky", k nim modré pletené punčochy a střevíce s přezkou. Ke kroji nosil krátký nebo dlouhý kabátek -"bundu", a v zimě kožich. Klobouk "podštok" z prasečích chlupů byl vysoký jako cylindr.
Další podrobnosti na stránkách národopisného souboru Doudleban.
***
Národopisný soubor Doudleban
(stránky zde)
